Připomínky občanů MO PLZEŇ 1 k návrhu změny územního plánu ulic Studentská a Gerská


Magistrát města Plzně
odbor stavebně správní
oddělení územního plánování
Škroupova 4
300 00 Plzeň

Vážená paní, vážený pane,
jako občané MO 1 nesouhlasíme s návrhem změny územního plánu týkajícího se ulic Studentská a Gerská, kde by mělo dojít ke změně statutu vytipovaných ploch na smíšené obytné. Žádáme, aby bylo zachováno původní rozdělení na plochy bydlení a plochy občanského vybavení. K návrhu vznášíme následující námitky, připomínky a žádosti:

  • MO 1 je v počtu obyvatel na prvním místě ze všech plzeňských městských obvodů a sestává převážně z velkých bytových domů. Letošní setkání s občany MO1 při příležitosti prezentace projektů zpracovaných pro možné využití Centrálního lochotínského parku ukázalo, že občané vnímají zachování a údržbu zelených ploch v již tak extrémně zahuštěném sídlišti jako prioritu, když se ostře postavili proti jednomu z návrhů – zastavět park dalšími nepotřebnými bytovými domy. Již tak je poměr zeleně na počet obyvatel sídliště kritický, z toho důvodu je jakékoli nové zahušťování zástavby, které vede k další redukci zelených ploch a tedy snížení komfortu bydlení, zhoršení dopravní situace a v neposlední řadě i snížení hodnoty stávajících nemovitostí, nepřijatelné.
  • Deficit zeleně zmiňuje i Integrovaný plán rozvoje města „Plzeň- Evropské hlavní město kultury 2015“, kde je doslova psáno toto: Městský obvod vykazuje zápornou bilanci urbanistické zeleně, nedostatečně zastoupené ve všech formách. Citelný deficit vykazuje zástavba Severního předměstí. Závěry studie MOŽNOSTI ROZVOJE BYDLENÍ NA ÚZEMÍ MO PLZEŇ 1 týmu pod vedením Ing. arch. Ireny Králové mluví v podobném duchu, kdy např. v případě Bolevce a Lochotína je zástavbu třeba chápat jako ukončenou a plochy zeleně chránit jako nezastavitelné. S tímto závěrem nezbývá než souhlasit. Jediný problém je nedostatek parkovacích míst, což je ve studii uvedeno jako výjimka, kdy je připuštěna výstavba polozapuštěných či podzemních garáží v lokalitách s kritickým nedostatkem parkovacích ploch. Je bohužel smutnou realitou, že i když byla tato studie zpracována někdy před 10 lety a počet aut v sídlišti od té doby nepochybně výrazně vzrostl, pro vyřešení tohoto problému se nepodnikly takové kroky, aby byl problém uspokojivě řešen a vyřešen. Místo toho se postavily další nepotřebné bytové domy, čímž se situace ještě zhoršila. Za všechny bychom zmínili nový bytový dům pod Mikulkou, kde je sice problém parkování snad uspokojivě řešen garážemi, ale kde jde spíše o umístění – v bezprostředním sousedství zahrádek a zahradních domků. To je i pro laika vzorová ukázka nekoncepčního urbanismu v praxi. Je s podivem, že i když jsou názory občanů a názory odborníků v souladu, přesto se daří dále prosazovat výstavbu bytových domů, a to ještě tak necitlivě zasazených do stávajícího prostředí.
  • V této souvislosti žádáme, aby byl paralelně s jednáním o územním plánu zpracován regulační plán, který by jasně stanovil, že další výstavba na úkor zelených ploch je vyloučena, protože je nežádoucí a nepotřebná. Objem občanského vybavení a bytového fondu je naprosto dostatečný. Dále žádáme, aby byla naopak plocha Centrálního lochotínského parku rozšířena až k Lidické ulici a udržována jako klidová zelená zóna určená k rekreaci občanů.

Věříme, že potřeby občanů mají v demokratické společnosti větší váhu, než lobbying a doufáme, že prioritní globální cíl „Zvýšit atraktivitu města pro život, návštěvníky a podnikání“, který je uveden ve výše zmíněném Integrovaném plánu rozvoje města, je míněn vážně a ne jen jako líbivý reklamní slogan.